RAID 1, 0, 10, 5, 50, 6, 60 příklady použití a best practicies

Díky za námět na článek od kolegů. Ve stručnosti si tu sjedeme příklady užití jednotlivých RAID polí a jednoduše výhody i nevýhody.

UPOZORNĚNÍ: NIKDY NEUKLÁDEJTE DATA POUZE DO JEDNOHO RAIDu. Vždy mějte data na více místech současně, RAID neslouží k náhradě zálohování, nejedná se o zálohování. Jedná se pouze zvýšení spolehlivosti uložení dat, ale není to vůbec žádné zálohování. Pokud chcete opravdu zálohovat na roky dlouho vaše data, potřebujete páskové jednotky či více diskových polí současně a držet tak data na více místech, ideálně v geograficky oddělených lokalitách!

RAID 1 (mirroring)

RAID 1 použijeme kdekoliv např. u běžného počítače, kde  ztráta 1 disku bude znamenat pokračování v běžné práci. V okamžiku, kdy zjistíme, že jeden disk z diskového pole vypadl, již preventivně kopírujeme data a důležité zálohy pryč na bezpečnější úložiště, než zahájíme jakoukoliv práci s výměnou poškozených disků. RAID 1 je N+1 redundance. RAID 1 ze 2 disků znamená ztráta 1 disku bez ztráty dat. RAID 1 ze 3 disků znamená N+2 redundance (jako na RAID 6) a tato konfigurace používá všude tehdy, když jsou k dispozici pouze 3 pevné disky ale je nutné dosáhnout stejné redundance jako na RAID 6.

Raid 1 je ideální řešení do 3 disků, u extrémně bezpečných nasazení může samozřejmě být RAID 1 z více než 3 disků, kde s každým dalším diskem v poli roste jeho bezpečnost.

RAID 0 (sparing)

POZOR! Ztráta jednoho disku znamená ztrátu dat i na disku druhém. 2 či více disků se chovají jako 1 větší, díky čemuž je k dispozici více výkonu, více kapacity. Ideální do herních sestav, kde v případě výpadku pevného disku počítáme se ztrátou všech dat, uložených pozic her (spousta her např. na herní platformě steam ukládá své herní pozice do cloudu ke steamu, to stejné dělá i origin od EA u mnoha svých a modernějších her atd…)
Na RAID 0 polích je nutné denně zálohovat a počítat s tím, že kdykoliv přestane fungovat kterýkoliv z disků, je po datech.  Ideální i do starších počítačů na hry, kde máme např. 2 staré SATA disky o kapacitě 80GB. Zdvojnásobí se rychlost zápisu i čtení, protože se výkon rozkládá na oba disky.

RAID 5

Mnou již několik let nepoužívaný RAID 5. Má hned několik nevýhod a dnes ho vídávám samostatně v nových instalacích už jen vzácně, pokud tyto instalace neběží ve svých kopiích na více fyzických strojích.

Nevýhody RAID 5:

  • nutné minimum alespoň 3 disků
  • Ustojí havárii pouze 1 disku
  • V případě více disků výrazně roste šance rozpadu celého pole
  • Nejčastěji se pole rozpadne v případě, kdy po havárii jednoho disku a vložení náhradníka (hot-spare disku) během resynchronizace dojde k závadě dalšího disku a pole se rozpadne.Kdo to totiž s daty myslí opravdu vážně a chce opravdu použít raid 5, ten používá RAID 5 se zrcadlením na další stroje. Takže v okamžiku havárie RAID 5 pole na jednom stroji je k dispozici další RAID 5 pole na jiném stroji.

RAID 50

Raid 5 (tedy minimálně 3 disky), druhý RAID 5 (minimálně 3 disky), které dohromady tvoří RAID 0. Pokud kterékoliv RAID 5 pole selže a rozpadne se, ztrácíme data celkově. Pokud se tak však stane, je cena obnovy dat ve specializované laboratoři levnější, než v případě RAID 6 polí, kde se nachází druhá parita. (je možný výpadek 1 disku v každém RAID 5, pokud na kterémkoliv poli vypadne víc než 1 disk, dochází k havárii pole)

RAID 6

Minimum disků 4. Zvládne bez rozpadu pole výpadek 2 disků. Má rychlejší čtení, pomalejší zápis kvůli dvojité paritě. RAID 6 bych zvolil tam, kde není problém s výkonem na počítání dvojité parity a je prioritou větší bezpečnost diskového pole. Je to v podstatě nejbezpečnější typ RAIDu u 4 a více diskových řešení, ale není tu kladen důraz na výkon zápisu. Vhodné pro domácí disková pole, firemní pole, kde není kladen důraz na výkon pole, ale na bezpečnost a kde není priorita vysokých rychlostí zápisu.

RAID 60

Bezpečnější alternativa za RAID 50 s tím, že RAID 60 potřebuje celkem alespoň 8 disků, tedy 4 na každou RAID 6. Možný výpadek 2 disků na každý raid 6, tedy celkem mohou vypadnout až 4 disky. Je to drahé, bezpečné a má to až 4x vyšší výkon čtení (zápis urychlen bude minimálně, nebo vůbec) oproti rychlosti jednoho pevného disku.

Mám domácí NAS, co tam?

Položte si otázku. Je prioritou bezpečnost?
Tak do 3 disků RAID 1, od 4 a víc RAID 6.

Je prioritou výkon?
do 2 disků RAID 1, 3 disky RAID 5 (ale počítejte s vyšším rizikem ztráty dat), 4 a víc disků RAID 10.

Mám počítač na hry

Je prioritou pouze výkon a ztráta dat vás vůbec netrápí?
do 3 disků RAID 0, od 4 disků RAID 10. Pokud máte možnost pořízení NVMe disku, tak jakýkoliv NVMe SSD disk je rychlejší, než armáda disků v RAID 0.

Mám počítač na důležitou práci

RAID 1 do 3 disků, RAID 6 od 4 disků, pokud řadič neumí RAID 6, lze zauvažovat o RAID 10. 100% si pohlídejte zálohování několikrát denně na minimálně další 2 lokality a ověřujte si, že se tam ty data skutečně propnula. Nezálohujte pouze na diskové pole po síti, potřebujete data archivovat, ideálně automatizovaně na sftp server či jiný typ služby, který je šifrovaný po cestě, šifrovaný na cílovém bodě uložení a nemají k němu přístup aktuálně spuštěné programy, které by mohly v případě virové nákazy počítače způsobit zašifrování data záloh.

Mám pracovní počítač na výkon na střih videa

Je prioritou pouze výkon a aktuální ztráta dat Vás vůbec netrápí?
Pokud denně zálohujete, nebo dokonce několikrát denně zálohujete a potřebujete nekompromisně výkon, tak RAID 0 do 3 disků. (počítejte se ztrátou dat kdykoliv kterýkoliv z disků přestane fungovat)
Pokud denně zálohujete a chcete vyšší výkon od 4 disků, tak RAID 10.

Jednoduchá RAID kulkulačka je tady.

 

Internet HD od O2! Vážně je to tak super?

Všude na mě útočí reklama Internet HD od O2 propagovaná, jako kdyby to byl super úžasný internet a nemělo by být nikde nic lepšího. Jaká je pravda?

První, co vás musí varovat je, když si rozkliknete podrobnosti.

 

První co zkušeného člověka praští přes oči je ono uvedené „až 20 Mb/s“ …až + <nějaká rychlost>.

To znamená, že 20 Mbps ve většině případů nedosáhnete, protože se jedná buď o tzv. agregované spojení, kde rychlost 20Mbps sdílíte s někým, nebo se zpravidla jedná o maximální možnou poskytovanou rychlost, takže v oblastech, kde např. uvedená technologie není k dispozici, zkrátka poběžíte třeba jen na 4 mbitech, protože tam bohužel nic lepšího není. (typicky některé části Znojemska, jak mi hlásili přátelé).

Nyní se opřu o ceník o2, který je stažitelný zde.

Ve stejném ceníku je uvedena agregace 1:50. Představte si, že stejných 20Mbps můžete sdílet s až 50 dalšími klienty. 20 Mbps : 50 lidmi = 0.4 Mbps, což je 0.05MB/s. Tyto nabídky do roku 2017 již skutečně nepatří. Odkážu se např. na tento článek, kde je pěkná kalkulačka i vysvětlení, co to agregace je. Velmi vtipné však je, že v záhlaví webu je logo UPC, která hovoří o magickém „až“, ale sama pak dělá stejnou praktiku, jako O2, viz tento obrázek:

Druhé, co vás musí hned praštit do očí je, že v případě o2 na webu poskytovatel neuvádí u nabídky rychlost uploadu (dokud se nezačnete zaobírat hledáním těchto informací na webu podrobněji a cíleně). To znamená rychlost natahování dat na internet. Takže pokud budete chtít uploadnout video na youtube, které má třeba 2 gigabajty, tak se toho jen tak asi nedočkáte, protože u podobných nabídek i kdyby jste dostali 20 nebo 50 mbitů na download, tak upload bude škrcený někde do 2 nebo do 5 mbitů (zkrátka desetina rychlosti), což ukazuje i následující screenshot pořízený 3.10 2017 na webu o2.cz:

 

Takže při stáhnutí videa o velikosti 2GB rychlostí 20Mbps, tedy 2.5MB/s (ke které se bude rychlost limitně přibližovat v nejlepších podmínkách), stáhnete čistě teoreticky nejrychleji film za 819 vteřin tedy 13 minut a 40 vteřin (jestli počítám správně, kdyžtak v komentech opravte). To je v nejlepších podmínkách. V těch nejhorších, kdy se 50 uživatelů na stejné lince připojí a začnou tahat stejný film je 40960 vteřin, což je tedy 11 hodin a 22 minut. To už moc HD kvalita není, co? 😉

Teď pojďme uploadovat, tedy natahovat nějaké domácí natočené video do internetu. Rychlost u nejnižšího tarifu 2Mbps je tedy 0.25MB/s (to už je opravdu zoufalost), nehledě na to, že se tam opět uvádí to zrádné „až“, takže rozhodně nečekejte, že bude VŽDY rychlost na 2mbps, spíš naopak.

Když budete natahovat do internetu 2GB video, tedy video o velikosti 2048 MB rychlostí 0.25MB/s, bude to trvat 8192 vteřin = 136 minut a 32 vteřin (pakliže počítám správně). A to se tu opět bavím o maximální 2Mbps rychlosti. Když započteme agregaci 1:50, tak jsme na rychlosti uploadu 0.04Mbps, tedy 0.005MB/s, takže za 409 600 vteřin staženo při nejhorší rychlosti, tedy 113 hodin a 46 minut.

Jen přepočtu jednotku 0.040Mbps, je 40kilobitů za vteřinu. Děleno 8, máme 5 kilobajtů za vteřinu. Hurá! Vítejte v 90. letech! 🙂

 

Teď jak se proti tomu bránit. Vyhledejte si nějakého vašeho lokálního poskytovatele internetu.

Chtějte:

  • Agregaci 1:1
  • Nejnižší rychlost jak downloadu tak uploadu alespoň 10Mbps (megabitů za vteřinu)
  • žádné FUP (fair user policy = když vyčerpáte nějaký limit dat třeba 20GB za měsíc, tak Vám střihnou rychlost směrem dolů, nebo musíte doplatit za data)
  • IPv6 adresu (o výhodách IPv6 se dozvíte v některém v příštích článků)
  • Garantovanou dostupnost alespoň 90% (= výpadek maximálně na 72 hodin měsíčně) zdroj

Nenechte se odbýt, minimálně si nenechte vymluvit první 3 body a buďte neústupní. Jedině tak jste schopni dosáhnout lepší kvality použitelného internetu.

 

Teď je tedy otázka, komu doporučit jakou rychlost internetu nějakého normálního poskytovatele a proč.

Pokud potřebujete pracovat z domu a pracujete s většími objemy dat, tak nechoďte pod 50Mbps. Pokud jste rodina, máte v rodině jednoho, nebo 2 puberťáky, nechoďte pod 20Mbps jako nutné minimum s tím, že pokud se ve vaši oblasti nachází 100Mbps internet pod 500 korun měsíčně, tak ho bez myšlení vemte. Puberťáci mají po profesionálech asi největší nároky na rychlost internetu. Buď hrají PC hry, které sice nepotřebují tak velké rychlosti downloadu/uploadu, ale potřebují zejména dobré latence, které se začnou zhoršovat, když jeden ze sourozenců začne stahovat filmy, koukat na youtube, nebo uploadovat videa na youtube, zatímco druhý z nich chce hrát online hry, které zase potřebují dobré latence (odezvu odesílaných dat do internetu a zpět v řádů ideálně několika milisekund), které se rapidně zhoršují, jakmile je připojení k internetu někým z domácnosti plně zatíženo.

Pokud jste prarodiče a vnoučata u vás zpravidla nehrají, obvykle Vám bude stačit nejpomalejší internet v nabídce. Tedy 10Mbps nebo i 5Mbps pro důchodce na čtení emailů, volání přes skype a sledování youtube videí s pomalejším načítáním může být dostačující.

Pokud jste profesionál a výpadek internetu je pro Vás kritický, doporučím si rozjet 2 poskytovatele internetu. Jeden přes mobil jako nouzovku, když vypadne domácí „pevný“ internet (rozumějte wifi internet, či optika/metalika, vedená k vám domů). Do 2 pevných domácích internetů bych nešel. Možná tak kombinace 1x optika/metalika a 1x WIFI přes anténu namířenou kamsi do háje. Pevný internet bývá náchylný na situace, kdy dělníci v oblasti někde překopnou kabel. WIFI zase při 2.4Ghz bývá extrémně náchylná na špatné počasí, mlhu, déšť, bouřky atd… U 5Ghz WIFI to už bývá lepší, musíte se však smířit s vyšší pořizovací cenou vybavení.

 

 

 

Užitečné klávesové zkratky v Google Chrome a Google Drive

Klávesové zkratky pro webový prohlížeč Google Chrome

Otevřít nové okno Ctrl + n
Otevřít nové okno v anonymním režimu Ctrl + Shift + n
Otevřít novou kartu a přejít na ni Ctrl + t
Znovu otevřít poslední zavřenou kartu a přejít na ni Ctrl + Shift + t
Přejít na další otevřenou kartu Ctrl + Tab nebo Ctrl + PgDn
Přejít na předchozí otevřenou kartu Ctrl + Shift + Tab nebo Ctrl + PgUp
Přejít na konkrétní kartu Ctrl + 1 až Ctrl + 8
Přejít na poslední kartu Ctrl + 9
Otevřít domovskou stránku na aktuální kartě Alt + Home
Otevřít předchozí stránku z historie prohlížení na aktuální kartě Alt + šipka vlevo
Otevřít následující stránku z historie prohlížení na aktuální kartě Alt + šipka vpravo
Zavřít aktuální kartu Ctrl + w nebo Ctrl + F4
Zavřít všechny otevřené karty a prohlížeč Ctrl + Shift + w
Minimalizovat aktuální okno Alt + mezerník + n
Maximalizovat aktuální okno Alt + mezerník + x
Ukončit aplikaci Google Chrome Ctrl + Shift + q nebo Alt + F4

 

Nápověda klávesových zkratek přímo v GMAILU:

SHIFT + ?

 

Klávesové zkratky v Google Drive:

Vytvoření nového souboru v google drive:

Dokument Shift + t
Prezentace Shift + p
Tabulka Shift + s
Malování Shift + d
Složka (f jako folder) Shift + f
Formulář Shift + o

 

Nápověda klávesových zkratek v google drive:

SHIFT + +

(je to klávesa + zpravidla vedle tlačítka backspace na mazání)

 

Pohybování v souborech a složkách google Drive lze pomocí šipek na klávesnici.

Zmáčknutím klávesy ENTER se dostaneme do složky, nebo otevřeme soubor pro editaci.

Pro návrat ze složky do nadřazené složky:

ALT + ← (šipka doleva)

 

zdroj – oficiální nápověda googlu