Út. Kvě 18th, 2021

Podle tohoto článku : http://www.texsoft.it/index.php?c=hardware&m=hw.storage.grubraid1&l=it

je nutno nastavit na všech discích v raidu GRUB v případě selhání “primárního” z nich.

Uvedu příklad z článku
Máme 2 disky. Oba jedou v RAID 1. Při instalaci linuxu se nainstaloval však grub pouze do /dev/hda To znamená, že pokud by tento disk vypadl, server by znovu nenabootoval, protože by neměl disk, na kterém by byl nainstalován grub.

Řešení je následující:

pomocí apt-get install grub nainstalujeme grub.

Pak spustíme grub v terminálu pomocí příkazu grub .

Po napsání: root(hd0,0) nám to vypíše krátké info o tom, s čím jdeme pracovat.

další příkaz je setup(hd0)

Pro druhý disk:
root(hd1,0)

setup(hd1)

Až skončíme, tak napíšeme quit a hotovo.

Pokud by vypadnul disk, není potřeba nijak měnit /boot/grub/grub.conf . Systém bezproblému naběhne.

Lze to otestovat tak, že vypneme server, odpojíme první disk a necháme server naběhnout (nabootovat) jiný disk.

po zadání terminálového příkazu cat /proc/mdstat nám to ukáže [_U] kde _ znamená vypadlý disk a U znamená UP – připojený disk.

Po zadání příkazu:

mdadm –detail /dev/md0

(za md0 si dosaďte identifikátor vašeho diskového pole. Může to být md0 až md255)

vidíme už degraded ve State.

Teoreticky by šlo vypsat pouze

mdadm –detail /dev/md0 | grep degraded

Pokud příkaz nevypíše nic, diskové pole není degradované. Pokud vypíše řádek, kde bude napsáno “degraded”, tak jeden z disků je “vypadený”.

Navrácení disku do pole zpět

píšeme příkazy:

fdisk -l
Tento příkaz nám vypíše seznam všech disků a diskových polí.

Příkaz:

cat /proc/mdstat
Vypíše seznam aktivních připojených disků do raid pole. Pokud odpojený disk byl /dev/sda neměli bychom ho tu vidět a pokud jsme ho připojili znovu stejně tak, jak byl předtím, měl by mít opět stejný název zařízení, tedy /dev/sda. Pokud má 2 oddíly. Tak první z nich je /dev/sda1 a druhý /dev/sda2. Představme si, že máme 2 diskové pole. První je /dev/md0 a druhé je /dev/md1 .Pokud první oddíl patří do prvního diskového pole a druhý oddíl disku patří do druhého diskového oddílu, budeme psát následující příkazy uvedené níže:

Pro přiřazení disku do diskového pole použijeme příkazy:

mdadm –manage /dev/md0 –add /dev/hdc1

a do druhého diskového pole druhý oddíl stejného pevného disku.

mdadm –manage /dev/md1 –add /dev/hdc2

 

Pro sledování jak daleko doběhla synchronizace disků můžeme zjistit tímto příkazem docela interaktivně:

watch -n1 cat /proc/mdstat

Příkaz watch bude každou vteřinu vykonávat příkaz cat /proc/mdstat, takže v reálném čase můžeme sledovat na terminálu, jak jsme daleko se synchronizací.

Ohledně synchronizace. Tu děláme někdy ve 4 ráno (můžeme to naplánovat pomocí cronu), kdy je minimální provoz.

 

Ještě ohledně přípravy nového čistého disku pro RAID pole. Raid pole nepřežvýká naprosto čistý disk bez oddílů. Ty musíme vytvořit. Na linuxu existuje spousta utilit, jak toho dosáhnout.

příklad

Pokud máme 2 diskové pole. První diskové pole raid 1 o velikosti 1GB a druhé diskové pole RAID5 o velikosti 200GB, musíme na disku vytvořit 2 oddíly. První 1GB typu RAID (asi s Boot příznakem, pokud je to bootovací první oddíl, že?) a druhý oddíl taky typu RAID bez příznaku bootu (tam budou data a třeba kořenový adresář / ). Takový disk pak stačí vzít a zařadit do diskového pole a už by měl disk být synchronizován a fungovat. POZOR! Při zapojení nového disku je nutné znovu provést postup pro vytvoření GRUBu na novém disku, aby z něj server dokázal nabootovat v případě výpadku jiného disku!

 

Pokud používáme GRUB2, tak ten už nativne podporu RAIDu umí! viz odkaz.

 

By mirra

Hardwaru a počítačům se věnuji již od roku 2003. Za tu dobu jsem poskládal stovky počítačů, opravil tisíce počítačů a vyřešil nespočetně problémů, vad a chyb, se kterými se setkávali uživatelé. Od roku 2005 se zabývám servery, zejména těmi herními , v roce 2007 jsem se začal věnovat Valve Source SDK level designu, který šel od roku 2009 k ledu kvůli studiu Informatiky na univerzitě. Podílel jsem se chvíli i na provozu síťové laboratoře MENDELU, dnes spravuji cca 30 serverů/diskových polí na univerzitě, řeším IT v malých a středních firmách tak, aby firmy ušetřily nemalé částky při zlepšení kvality a soustředím se na snižování nákladů na IT od licencí až po hardware, software, provádím konsolidace a audity platnosti licencí, které firmám šetří rovněž nemalé peníze. Z velkých firem spravuji s dalšími kolegy 6000 serverů po celé Evropě a tato práce mě nesmírně baví, protože se vše musí automatizovat a nabízí mi to možnost trénovat další evropské jazyky od Angličtiny, přes Němčinu až po Italštinu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

15 − 7 =